ONDŘEJ CINK - CYKLISTA SE LVÍM SRDCEM

TEREZA HUŘÍKOVÁ - 13.02.2020

Je mladý, zarputilý a po vítězství hladový. Takové vlastnosti musí mít každý, kdo se chce stát mistrem světa. Silniční a MTB cyklista Ondřej Cink takový je, a tak není divu, že již duhový trikot ve své sbírce má, a to v kategorii U23 v disciplíně MTB XCO. Vedle toho má na kontě také účast na Tour de France. Zdálo by se tedy, že nejvyšších met už dosáhl. Ondru ale chuť do závodění neopouští. V jeho 29 letech ho čeká již třetí Olympiáda, kde se chystá bojovat o medaile jako lev proti největším hvězdám MTB cross-country, jako je Nino Schurter, Van Der Poel a mnoha dalším. Jak probíhá jeho příprava na OH a jak jí ovlivnila nedávná operace srdce, kterou musel podstoupit? Také na tyto otázky odpovídá v našem rozhovoru...

 

Ondro, olympijská sezóna 2020 se neúprosně blíží. Jaké pocity to v tobě vyvolává? Těšíš se, jsi z toho nervózní nebo je to pro tebe závodní sezóna jako každá jiná?

 

Cyklistiku miluji, takže se na to moc těším, spíše se nemohu dočkat až ta sezóna začne.

Ta olympijská sezóna je vždy jiná než ty ostatní, protože olympijský závod je jednou za 4 roky, takže každý závodník nemá za tu svojí cyklistickou kariéru tolik šancí tam startovat a bojovat o medaile, já už pojedu třetí olympiádu a teď cítím, že mám největší šanci uspět.

 

 

Ač jsi ještě mladý, máš za sebou už mnoho let závodění. Vnímáš nějaké zásadní změny v zimní přípravě v tvých začátcích a dnes? 

 

Změny v tréninku samozřejmě vnímám hodně, disciplína cross-country se posouvá každým rokem dopředu, závody jsou rok od roku kratší a intenzivnější, což znamená i tomu podřizovat jiný trénink. Dřív nám stačilo prostě jezdit nějakou vytrvalost a intervaly na prahu FTP, ale teď v tréninku musím hodně dřít, někdy více než v závodě. Dnes v tréninku jezdím spoustu intervalů ve vysoké intenzitě jako je VO2 Max a maximální intenzita a snažím se to  moc neprodlužovat a tréninky spíše zkracovat. Vytrvalost jezdím jen přes zimu a v závodní sezóně jí úplně vynechávám.

 

Jak vidíš dnešní boom chytrých trenažerů a aplikací pro indoorový trénink jako je ROUVY? Jak na tento virtuální svět pro cyklisty pohlížíš?

 

Pro mě úplně super, mám to moc rád, protože jízdu na trenažeru jsem vždycky nesnášel, tak teď s ROUVY mě to naopak moc baví. Líbí se mi že se tam může sejít spoustu lidí na jedné trase a trošku si společně zatrénovat a vzájemně se vyhecovat, tak to vždycky na tom trenažeru hezky uteče. Dřív jsem jel hodinku a říkal jsem si, že už jedu snad dvě hodiny.

 

 
Od ledna využíváš k tréninku novou aplikaci ROUVY na Apple TV. Co na nové ROUVY aplikaci oceňuješ? Můžeš nám doporučit nějaké trasy?

 

Oceňuji hlavně ty trasy, protože jsou opravdu natočeny z kamery a člověk se opravdu cítí jako by jel někde venku, což je super. Zatím jsem neměl možnost projezdit spoustu tras, ale doporučil bych trasy z Toskánka. Za nějakou dobu, až projedu více tras, budu mít určitě víc tipů.

20.2. se budeš účastnit oficiálního virtuálního závodu na ROUVY, který se pojede v Praze. Bude to pro tebe premiéra?

 

Ano, bude to pro mě premiéra, a tak jsem moc zvědavý jaké to bude. Těším se.

 

 

Nedávno jsi prodělal operaci srdce, což asi není příliš ideální vstup do olympijského roku. Byl to nevyhnutelný zákrok?

 

Dostal jsem doporučení od doktorů z pražského IKEMU, že by ten zákrok pro mě byl určitě důležitý, ale nikdo na mě natlačil, bylo to moje rozhodnutí, jestli tam jít nebo ne. Přede mnou je ale olympijská sezóna, takže jsem si řekl, že to podstoupím, abych právě v této sezóně byl v klidu a mohl si říct, že jsem pro to udělal maximum.

 

 

Asi nejvýznaměji tvé srdce protestovalo loni na světovém poháru MTB XCO v Andoře, kde jsi měl vítězství na dosah, když přišla náhlá arytmie. Můžeš nám říct více o tom, co se v tobě tehdy odehrávalo?

 

Bylo to hodně psychicky náročné, protože jsem tomu závodu dal opravdu všechno. V Andoře jsem se připravoval dlouho před závodem. Byl jsem tam sám, jen s kolem. Tvrdě jsem makal a hlavu měl nastavenou na to, že tam budu chtít vyhrát, a taky to pak v závodě tak vypadalo.

Byl jsem opravdu vyladěný a citil se skvěle, ale dvě kola do cíla přišla srdeční arytmie a bylo po vítěztví. Opravdu mě to moc mrzelo a byl jsem moc zklamaný, protože dvě kola do cíle náskok 40s na Nina Schurtera, a já se cítil skvěle, a měl ještě rezervu, abych mohl v posledním kole zrychlit. Mohl jsem vyhrát svůj první velký závod, ale bohužel to nevyšlo, takže to letos zkusím zas.

 

 

Tvojí hlavní disciplínou je cross-country horských kol. Avšak v roce 2017 ses stal silničním závodníkem na plný úvazek. V barvách týmu Bahrain-Merida ses po pouhých 6 měsících závodění zúčastnil Tour de France. Avšak kvůli zdravotním problémům jsi nedojel až na Champs-Élysées. Znamená to, že máš se Starou Dámou ještě nevyřízené účty?

 

Byl to skvělý pocit, dostat se na Tour de France, protože si moc dobře uvědomuji, že každý nemá to štěstí tam startovat. Jsem rád, že jsem si to zkusil a zažil, ale už nikdy jindy bych se tam nevrátil, a to nejen na Tour, ale i do silniční cyklistiky, protože jsem se tam nenašel. Silniční cyklistika je opravdu asi nejnáročnější sport, který znám. Moc jsem to nedával hlavou, jezdil jsem stále unavený, závody hrozně psychicky vyhrocené. Mě tohle vůbec nebavilo a trápil jsem se tam. Chci dělat to co mě baví a horská kola miluji a užívám si to, proto jsem zpět na horském kole.

 

 

Od kolika let závodíš? Měl jsi od začátku vysoké cíle? Věřil jsi třeba, že se ti jednou podaří stát mistrem světa nebo startovat na Tour de France?

 

Ano, už od malička jsem věděl, že chci být profíkem a šel jsem si tvrdě za tím. Být mistrem světa jsem měl za cíl už tehdy. A jet Tour de France? To jsem si říkal, že by to bylo super, tam jednou být a zkusit si to. Popravdě ale ani nevím, jak se mi to povedlo, že jsem tam byl a závodil s těma nejlepšíma silničářema na světě. Řekl bych, že to bylo velké štěstí, že jsem tam jel, a moc si té šance a zkušeností vážím.

 

Mistrem světa ses stal v olympijském roce 2012 na trati MTB cross-country v rakouském Saalfeldenu. Jaké to bylo protnout cílovou pásku a získat titul mistra světa?

 

Byl to úžasný pocit, protože od mala jsem o tom snil a najednou se to stalo. Díky tomu se mi otevřely dveře do bikového světa.

 

 

 V ten samý rok ses poprvé zúčastnil Olympijských her v Londýně a za 4 roky na to jsi získal 14. místo na své druhé Olympiádě v Riu. Jak hodnotíš svou dosavadní účast na OH? Pomohly ti tvé zkušenosti, najít osvědčený model přípravy na letošní Tokio?

 

Na OH v Londýně bylo vůbec super startovat! Byl jsem věkem ještě v kategorii U23, takže jsem si to tam moc užil a výsledek neřešil. OH v Riu už bylo něco jiného. Chtěl jsem tam něco dokázat. Bojoval jsem tam v půlce závodu o 5. místo, ale pak mi došlo, a dojel jsem na 14. místě, což bylo zklamání. Teď už jsem vyzrálej, znám moc dobře svoje tělo a vím, jak se teď nachystat na Tokio. Uvidíme jak to vyjde.

 

 
Nyní jsi česká jednička v disciplíně MTB XCO. Jaké máš cíle pro tuto sezónu? 

 

Cíle mám vysoké, protože minulá sezóna byla opravdu skvělá. Rád bych na to navázal.

Světák v Novém Městě na Moravě bude první cíl. Potom bych se rád opět hodně dobře nachystal na SP v Andoře a zkusil letos vyhrát! :) Hned týden na to mě čeká mistrovství světa v Albstadtu. Hlavní cíl ovšem bude OH v Tokiu.

 

Jaké první závody tě nyní čekají?

 

První závod pojedu koncem února na Kypru. To už je taková klasika. Většinu sezón začínám tam. Mám to tam rád.

 

 

Víme, že vedle závodního programu tě letos čeká velká událost i v osobním životě -  budeš se ženit! Gratulujeme a budeme ti držet palce, jak do závodů, tak do svatby!

 

Moc děkuji! :-)

 

Ještě více ze života Českého profesionálního cyklisty se můžete dozvědět v jeho vlastním dokumentárním filmu "That Season":

 

 

 

VÍCE ČLÁNKŮ

KOMENTÁŘE

Pro přidání komentáře musíte být nejprve přihlášen.
  • Pantani - 13.02.2020
    Ondřeji, přeji mnoho úspěchů do olympijské sezóny ... a hlavně zdraví. Ať srdíčko dobře slouží a nezlobí :-)
    Karel

SLEDUJTE NÁS

facebook twitter instagram youtube rss

STRAVA KLUB

?